Opotřebení dlouhodobého majetku

K hlavním charakteristikám dlouhodobého majetku patří, že se postupně opotřebovává a dochází u něho k postupnému přenášení jeho hodnoty do nákladů výroby nebo jiných činností. Tím se opotřebení této složky majetku postupně stává součástí vlastních nákladů výrobku nebo jiného výkonu.

Opotřebení nastává nejen používáním dlouhodobého majetku (fyzické opotřebení), ale i v důsledku jeho morálního zastarávání (morální opotřebení).

Opotřebení dlouhodobého majetku je vyjádřeno odpisy, tj. peněžní částkou připadající na účetní období. Úhrn odpisů za dobu užívání dlouhodobého majetku představuje oprávky k dlouhodobému majetku. Vytváření oprávek odpovídá požadavku o pravdivosti rozvahy, tj. požadavku uvádět hodnotu majetku a finanční situaci ÚJ podle skutečnosti.

Odečteme-li oprávky od ceny, v níž je majetek oceněn v účetnictví, zjistíme zůstatkovou cenu, v níž je dlouhodobý majetek uveden v rozvaze.

Zákon o účetnictví vymezuje dlouhodobý majetek odpisovaný a dlouhodobý majetek, který se neodepisuje (pozemky, umělecká díla a sbírky). Odpisuje se jak hmotný, tak i nehmotný dlouhodobý majetek.

Způsoby výpočtu odpisů dlouhodobého majetku

Nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek se odpisuje na základě odpisového plánu ÚJ, který je účetním záznamem. V odpisovém plánu je stanoven způsob odpisování, doba upotřebitelnosti a odpisová sazba pro jednotlivé odpisové skupiny, do nichž jsou jednotlivé složky dlouhodobého majetku zatřiďovány. Účetní odpisy by tak měly odpovídat konkrétní ekonomické realitě v dané ÚJ. Odpisy vypočtené podle odpisového plánu se označují jako účetní odpisy a jsou zaznamenány v účetnictví ÚJ.

Sazby účetních odpisů si stanoví ÚJ sama, např. podle dobyupotřebitelnosti nebo ve vztahu k výkonům (u dopravních prostředků), popř. podle doby, po kterou bude moci dlouhodobý majetek používat (u patentů a licencí).

Za předpokládanou dobu odpisování by měla být odepsána do nákladů celá cena, v níž je majetek oceněn v účetnictví; proto základnou pro výpočet odpisů je tato cena dlouhodobého majetku.

Při zjišťování základu pro výpočet daňové povinnosti k dani z příjmů je možno uplatnit v nákladech ÚJ jen částku daňových odpisů, které se zjišťují mimo soustavu účetních zápisů. Tyto daňové odpisy vycházejí z ustanovení zákona o daních z příjmů. Zákon o daních z příjmů stanoví:

zatřídění dlouhodobého majetku do šesti odpisových skupin

způsobyodpisování dlouhodobého majetku (rovnoměrný neboli lineární, zrychlený neboli degresivní)

ročníodpisové sazby pro rovnoměrné odpisování a koeficienty pro zrychlené odpisování pro jednotlivé odpisové skupiny

postup výpočtu rovnoměrných odpisů a odpisů zrychlených

Zvolený způsob odpisování (rovnoměrný, zrychlený) se nesmí během odpisování měnit.

Výpočty odpisů

1) rovnoměrný způsob odpisování

Vycházíme při něm z odpisových sazeb a odpisujeme v účetních obdobích stále stejnou částku odpisů po celou dobu odpisování, pokud ÚJ nepoužívá různé sazby pro jednotlivé časové úseky (např. jinou sazbu při záběhu výroby a jinou při osvojení výroby).

2) zrychlený způsob odpisování

Zpočátku odpisujeme vyšší částku, která postupně klesá. Postupné snižování částky odpisů je dáno vyšší hodnotou koeficientu pro zrychlené odpisování.

Základem pro výpočet odpisů je v 1. roce vstupní cena, v dalších letech zůstatková cena a koeficient odpisování. Odpisy se počítají podle vzorců.

Účtování odpisů dlouhodobého majetku

Vypočítané odpisy se zapisují do přehledu odpisů, který je podkladem pro účtování odpisů dlouhodobého majetku. Přehled se vyhotovuje za jednotlivá střediska.

Ve finančním účetnictví se účtuje na syntetických účtech o odpisech dlouhodobého majetku metodou nepřímou. Odpisy se účtují na příslušný účet oprávek ve prospěch účtu jako nepřímé snížení ceny dlouhodobého majetku. Souvztažně se zaznamenají v nákladech.

Účty oprávek jsou opravnými účty k příslušným účtům dlouhodobého majetku (účty rozvahové); účet odpisů dlouhodobého majetku je účtem výsledkovým.

Užitná hodnota dlouhodobého majetku se běžně snižuje opotřebením prostřednictvím odpisů, které se kumulují za jednotlivá účetní období v oprávkách. Opravné položky u dlouhodobého majetku se tvoří jen v těch případech, kdy je jeho užitná hodnota zjištěná při inventarizaci výrazně nižší než jeho zůstatková cena a toto snížení hodnoty nelze považovat za sníženítrvalého charakteru.